Minulou neděli jsem vyrazil na malý odpolední fotografický výšlap na naši nejvyšší horu Sněžku.
K mému údivu jsem nebyl sám, ale potkával jsem cestou různé skupiny turistů. Nejen ty, kteří těmto výletům holdují pravidelně, vybavené teplým oblečení, větrovkou, pohorkami a batohem plným potřebných drobností. Ale i takové, kteří po zdolání stanice Růžohorky, nehledě na zbytek rodiny (manžel a tři děti předškolního věku), se otáčejí v promočených městských botách, jen tak ve světříku, který je zajisté dnes "cool" a upalují dolu za teplem vyhřáté restaurace. Ano, opravdu, i tohoto jsem byl svědkem a nevěděl jsem, zda je lepší se vzdálit s pousmátím nebo jen s pokrčenými rameny nevěřícnosti, co vše je na horách dnes možné vidět. Zajisté se na Sněžku vrátím, mám hold pro kopečky slabost ....
Jirka