Jedny z posledních říjnových dnů jsem věnoval pohádkové krajině Českého Švýcarska.
Ač mi počasí již od sobotního poledne nebylo moc nakloněno, moje trpělivost byla odměněna. V neděli jsem přemýšlel zda se vydat na cestu k domovu a nebo se zdržet déle a vyzkoušet po již neúspěšném nedělním svítání "zázrak" v podobě západu slunka na Marinině vyhlídce. Ranní počasí plné mraků a bez jediného slunečního paprsku bylo vystřídáno kouzlem světel a stínů, které bylo promítáno do lesů a luk pohádkové krajiny.
J.